🐣 Boží hod velikonoční

Boží hod velikonoční, nazývaný také Velikonoční neděle nebo slavnost Zmrtvýchvstání Páně, je hlavní den Velikonoc – první neděle po prvním jarním úplňku, vždy mezi 22. březnem a 25. dubnem. Je to největší svátek křesťanského roku, oslava Kristova vzkříšení. Mezi státní svátky v Česku samotná neděle nepatří; jsou jimi jen Velký pátek a Velikonoční pondělí.

Podle evangelií vstal Ježíš z mrtvých „prvního dne po sobotě“, a proto křesťané od počátku slaví neděli jako den Páně – každá neděle je v tomto smyslu malými Velikonocemi. O jednotné datum výroční slavnosti se ve starověku vedly spory; První nikajský koncil roku 325 usiloval o to, aby celá církev slavila Velikonoce ve stejnou neděli. Pravoslavné církve počítají datum podle juliánského kalendáře, a proto slaví Velikonoce většinou později. Slovo „hod“ znamená ve staré češtině slavnost či hostinu, stejně jako u Božího hodu vánočního.

Vzkříšení je pro křesťany středem víry a vítězstvím života nad smrtí. Slavností vrcholí velikonoční triduum. Velikonoční doba pak trvá padesát dní, až do Letnic.

Na slavnostní mši se chodilo v nových svátečních šatech a lidé nesli do kostela košíky s pokrmy k posvěcení – mazanec, beránka, vejce, chléb a víno, které rodina po dlouhém postu jedla jako první. K neděli patří také velikonoční nádivka z mladých kopřiv a jarních bylin. Beránek upečený z těsta nahrazuje pečené jehně a připomíná Krista jako Beránka Božího. Odpoledne se chodilo na návštěvy; pomlázka přichází na řadu až následující den.