👨 Jakub

Jakub slaví jmeniny 25. července. Podle údajů Ministerstva vnitra z roku 2016 jej v Česku nosilo přes 108 tisíc mužů a na přelomu tisíciletí patřil k nejoblíbenějším jménům novorozenců. Původ má v hebrejštině.

Hebrejské Ja'akov Bible spojuje se slovem akév („pata“): starozákonní patriarcha Jákob se při porodu držel za patu svého dvojčete Ezaua. Odtud výklad „ten, kdo drží za patu“, případně „ten, kdo vytlačí druhého“, protože Jákob později bratra připravil o práva prvorozeného. Podle jiného výkladu jde o zkrácené jméno s významem „kéž Bůh chrání“.

Jákob dostal jméno Izrael a jeho dvanáct synů se stalo praotci izraelských kmenů.

Svátek 25. července patří apoštolu Jakubovi Staršímu, rybáři od Genezaretského jezera, synovi Zebedeovu a bratru apoštola Jana. Kolem roku 44 jej dal Herodes Agrippa I. popravit mečem, byl tak prvním apoštolem, který zemřel mučednickou smrtí. Jeho hrob uctívaný v Santiagu de Compostela se stal cílem svatojakubské poutní cesty. Atributy světce jsou poutnická hůl a mušle.

Z českých nositelů připomeňme skladatele Jakuba Jana Rybu, autora České mše vánoční, rožmberského regenta a rybníkáře Jakuba Krčína, spisovatele Jakuba Arbesa nebo básníka Jakuba Demla.

Domácky se říká Kuba, Kubík nebo Jakoubek. V jiných jazycích jméno zní Jakob, Jacob i James, Jacques, Giacomo, Santiago, Diego či Jaime, Jakov nebo Jakab. Pranostika praví: „Do Jakuba zelíčko – po Jakubě zelí.“