🗓 Ledoví muži

Ledoví muži je lidový název pro tři květnové dny od 12. do 14. května, na které připadají jmeniny Pankráce, Servácia a Bonifáce. Podle staré pranostiky přinášejí poslední výrazné ochlazení před létem, často i s přízemními mrazíky.

Pověra o „mrazivých svatých“ je rozšířená v celé střední Evropě. V německých zemích se jí říká Eisheilige (ledoví svatí) a řadí k nim vedle těchto tří i Mamertuse a Sofii, tedy Žofii připadající na 15. května, které se přezdívá „studená Žofie“. U nás se pro ni vžilo označení Ledová žena. Pranostiky varují, že dokud neodejdou ledoví muži a ledová žena, nemá se sázet to, co by mráz poškodil.

Meteorologové popisují jev jako takzvanou singularitu: v polovině května se poměrně často opakuje vpád studeného vzduchu ze severu po teplejším období. Po reformě kalendáře v roce 1582 se přitom data posunula zhruba o deset dní, takže skutečné pozdní mrazy bývaly spíše koncem května. V posledních desetiletích se kvůli oteplování přízemní mrazy v těchto dnech objevují méně často, jejich riziko ale úplně nezmizelo.

Zahrádkáři a ovocnáři berou ledové muže stále vážně: ve mnoha zahradách se právě po 14. květnu vysazují teplomilné rostliny, jako jsou rajčata, okurky, papriky nebo cukety, a do té doby se v noci zakrývají netkanou textilií. Mrazy v době květu mohou poškodit i květy ovocných stromů a vinnou révu.