🗓 Masopust

Masopust je období veselí, hodování a zábav, které začíná po svátku Tří králů (6. ledna) a končí masopustním úterým, posledním dnem před Popeleční středou. Začátek je tedy pevný, konec se řídí datem Velikonoc: Popeleční středa připadá 46 dní před Velikonoční nedělí, takže masopust končí nejdříve 3. února a nejpozději 9. března. Vždy do něj spadají i Hromnice.

Původ slova a historie

Slovo vzniklo spojením maso a pustiti (opustit, nechat) a označovalo okamžik, kdy se maso odkládá; se slovem půst souvisí jen lidovou etymologií. Původně se tak nazývaly jen poslední dny před postem, později celé období mezi Vánoci a postní dobou. Regionálně se mu říká také fašank, ostatky či končiny. Masopustní obyčeje mají patrně kořeny v předkřesťanských oslavách konce zimy.

Smysl

Masopust býval časem zabijaček, plesů a svateb, kdy se lidé dosyta najedli před dlouhým postem. Obchůzky masek měly zajistit bohatou úrodu, prosperitu hospodářství a zdraví rodiny; dnes převažuje funkce společenská a zábavná, která drží pohromadě vesnickou komunitu.

Tradice a zvyky

Vrcholem byl Tučný čtvrtek a hlavně poslední tři dny od masopustní neděle do úterý. Vesnicí procházel průvod masek s muzikou – medvěd, kobyla (klibna), bába s nůší nebo slaměný – a u každého domu dostal koblihy, slaninu nebo kořalku. O půlnoci před Popeleční středou, lidově zvanou také škaredá, se hudba odmlčela a veselí končilo; v mnoha obcích se dodnes symbolicky „pochovává basa“.

Masopustní obchůzky a masky na Hlinecku zapsalo UNESCO roku 2010 na Reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva. Muži a chlapci tu v tradičních maskách obcházejí dům od domu, před každým tančí za úrodu a prosperitu a obchůzku zakončují porážením Kobyly: maska Rasa přečte její žertovný testament plný narážek na aktuální události, Kobylu „porazí“ a po doušku kořalky ji zase vzkřísí. Tyto obchůzky v 18. a 19. století zakazovala církev a ve 20. století socialistický stát, přesto se udržely; od konce 60. let 20. století se konají o víkendu před masopustním úterým.