🗓 Pálení čarodějnic

Pálení čarodějnic se v Česku slaví večer a v noci z 30. dubna na 1. května. Lidově se tomuto večeru říká Filipojakubská noc podle apoštolů Filipa a Jakuba, jejichž svátek dříve připadal na 1. května (od reformy kalendáře roku 1969 se slaví 3. května), v německém prostředí také Valpuržina noc.

Původ

Etnologové spojují zvyk s předkřesťanskými pasteveckými společnostmi, které dělily rok na studenou a teplou polovinu. Začátek května znamenal první vyhánění dobytka na pastvu, a proto i čas, kdy bylo třeba stádo i hospodářství chránit. Podle lidové víry získávaly čarodějnice právě této noci zvláštní moc: slétaly se na kopcích a křižovatkách, škodily dobytku a kravám braly mléko.

Samotné pálení ohňů je v českých zemích poměrně mladé. Národopisec Čeňek Zíbrt uvádí, že se začalo šířit až v polovině 19. století, nejprve v jihozápadních a severních Čechách; dříve se ohně zapalovaly spíš o svatojánské noci. Za komunistického režimu se ohně přejmenovaly na „vatry míru“ a spojovaly se s oslavou Svátku práce.

Zvyky

Hospodáři přes den uklidili stavení, na práh sypali písek nebo trávu, jejíž stébla musela čarodějnice do půlnoci spočítat, a na dveře kreslili svěcenou křídou tři křížky. Večer se na kopcích zapalovaly hranice a do vzduchu se metala zapálená košťata. Dnes jde hlavně o společenskou zábavu s ohněm, opékáním a soutěží o nejlepší masku; při suchu ale bývá pálení kvůli riziku požáru zakázáno. Následující den je První máj, svátek zamilovaných.