Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje se slaví 5. července a je státním svátkem a dnem pracovního klidu.

Historie

Svátek připomíná příchod byzantských bratří Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu v roce 863 na pozvání knížete Rostislava. Věrozvěstové s sebou přinesli hlaholici, první slovanské písmo, a bohoslužbu ve staroslověnštině – položili tak základy slovanského písemnictví a vzdělanosti. Datum 5. července zavedl v 19. století na žádost olomouckého arcibiskupa papež Pius IX. při oslavách tisíciletého výročí jejich příchodu; s vlastním životem bratří přímo nesouvisí, souviselo mimo jiné s tím, aby nekolidovalo se vzrůstajícím kultem Jana Husa, jehož svátek připadá hned následující den.

Smysl

Cyril a Metoděj jsou uctíváni jako patroni Evropy a zakladatelé slovanské kulturní a duchovní tradice; pravoslavné církve slaví jejich památku jiného data podle vlastního kalendáře.