Den svatého Valentýna se slaví 14. února jako svátek zamilovaných, spojený s dárky, přáníčky a gesty náklonnosti mezi partnery.

Jméno nese po raně křesťanském mučedníkovi Valentýnovi, o jehož životě se dochovalo jen málo spolehlivých informací – katolická tradice zná hned několik světců tohoto jména umučených ve 3. století za vlády císaře Claudia II., legendy jim připisují tajné oddávání zamilovaných párů navzdory císařskému zákazu nebo zázračné uzdravení dcery žalářníka.

S romantickou láskou spojil svátek až o tisíc let později anglický básník Geoffrey Chaucer koncem 14. století, který si den 14. února spojil s obdobím páření ptáků a začal jej opěvovat jako den zamilovaných; odtud se tradice postupně rozšířila po Evropě a s masovým tiskem přáníček v 19. století zdomácněla i komerčně.

V Česku se svátek běžně slaví od 90. let 20. století, tradičně dárky, květinami a romantickými večeřemi; kritici mu vyčítají přílišnou komercializaci a připomínají domácí protějšek – lidový svátek svatého Valentýna coby jmenný svátek.