Ivo slaví svátek 19. května a má nejasný, pravděpodobně keltský nebo starogermánský původ.

Bývá spojováno se slovem „iv“/„tis“ (tisové dřevo, materiál na výrobu luků) – vykládá se proto jako „lučištník“ nebo „ten, kdo vládne tisovým lukem“. Ve slovanském prostředí bývá vnímáno i jako domácká odvozenina jména Ivan.

Svátek 19. května sdílí se svatým Ivo Bretaňským (Yves Hélory z Kermartinu, 1253–1303), bretaňským knězem a církevním právníkem, který bezplatně zastupoval chudé a bezmocné u soudu a je patronem právníků, soudců i notářů. Papež Klement VI. jej svatořečil ve 14. století.

Svatému Ivovi je zasvěcena i socha na Karlově mostě v Praze, kterou v roce 1708 na objednávku pražské právnické fakulty (jejímž je patronem) vytvořil sochař Matyáš Bernard Braun.

Domácky se říká Ivík. Ženským protějškem je Iva nebo Ivona.