Mezinárodní den žen (MDŽ) se slaví 8. března a připomíná boj žen za rovnoprávnost, důstojné pracovní podmínky a volební právo.

Kořeny svátku sahají ke stávkám amerických švadlen za lepší mzdy a kratší pracovní dobu na přelomu 19. a 20. století; první Národní den žen vyhlásila v USA Americká socialistická strana v roce 1909. O rok později na Druhé mezinárodní konferenci socialistických žen v Kodani navrhla Němka Clara Zetkinová zavést společný mezinárodní den žen slavený ve všech zemích současně — návrh jednomyslně schválilo přes sto delegátek ze sedmnácti zemí a od roku 1911 se svátek začal slavit v Rakousku, Dánsku, Německu a Švýcarsku.

Organizace spojených národů oslavila 8. březen poprvé v roce 1975, vyhlášeném Mezinárodním rokem žen, a o dva roky později rezolucí formálně stanovila Mezinárodní den žen jako den solidarity žen za rovnoprávnost, spravedlnost a mír.

V Československu se svátek po roce 1948 slavil velkoryse a povinně jako součást státní propagandy — s předáváním karafiátů ženám na pracovišti a slavnostními akty na Pražském hradě — což po roce 1989 na dlouho vedlo k jeho odmítání jako symbolu komunistického režimu. Mezi významné dny byl v Česku znovu zařazen v roce 2004.

V posledních letech se k oslavám dne opět vrací pozornost, často v kombinaci s tématy genderové rovnosti a bojem proti násilí na ženách; symbolickým protějškem MDŽ je Mezinárodní den mužů, slavený 19. listopadu.