Mezinárodní den vaflí je 25. března, což je za 175 dní, v roce 2026 připadá na středu

Mezinárodní den vaflí se slaví 25. března a má původ ve Švédsku, kde se nazývá Våffeldagen.

Den vznikl jako jazykové nedorozumění. V církevním kalendáři připadá na 25. března svátek Zvěstování Páně, který se ve švédštině nazývá Vårfrudagen („Den Naší Paní“). Při rychlém vyslovení zní podobně jako Våffeldagen, tedy „Den vaflí“. Postupně se tak z církevního svátku stal den, kdy se ve Švédsku jedí vafle.

Vafle se ve Švédsku dokládají nejméně od 15. století. Švédské vafle jsou tenčí a lehčí než belgické a pečou se na železe, které z nich dělá srdíčkové plátky. Tradice se rozšířila do Norska a Dánska a v posledních letech se vafle slaví i v dalších zemích.

Viz též Mezinárodní den sýra.

Předchůdci vaflí jsou oplatky oublie z raného středověku (9.–10. století), pečené v kovových formách. Formy zdobily biblické výjevy nebo jednoduché motivy a základem těsta byla mouka a voda; příchuti jako pomerančová voda se přidávaly až od 11. století po křížových výpravách. Dnes se rozlišují hlavně dvě belgické vafle: lehká, křupavá bruselská a hutnější a sladší lutyšská s perlovým cukrem, která má oválný tvar.