🗓 Popeleční středa

Popeleční středa je pohyblivý křesťanský svátek, který připadá 46 dní před Velikonoční nedělí, tedy nejdříve 4. února a nejpozději 10. března. Den po masopustním úterý jím končí masopust a začíná čtyřicetidenní postní doba, příprava na Velikonoce. Neděle se do čtyřiceti dnů nepočítají.

Popelec

Název dostala podle obřadu, při němž kněz věřícím dělá na čelo znamení kříže popelem, takzvaný popelec. Popel se získává spálením ratolestí, u nás většinou kočiček, posvěcených na Květnou neděli předchozího roku. Kněz přitom připomíná, že člověk je prach a v prach se navrátí, nebo vyzývá: „Obraťte se a věřte evangeliu.“ Popel je znamením pokání a lidské pomíjivosti.

Půst

Popeleční středa je spolu s Velkým pátkem nejpřísnějším postním dnem katolické církve: podle církevního práva se zachovává zdrženlivost od masa i půst újmy, kdy se lze jednou za den dosyta najíst. Postní doba ale nemá být jen odříkáním jídla; Charita ČR k ní pořádá sbírku Postní almužna, do níž věřící vkládají peníze ušetřené za požitky, které si odepřou.

Lidové zvyky

Se začátkem půstu končily plesy, zabijačky, hlučné svatby a hodování. Na Ledečsku se hledal „ztracený Masopust“, na Přeloučsku prý ženy potíraly muže mýdlem, aby se po masopustním veselí probrali. Co si člověk na Popeleční středu odřekl, měl podle lidového přesvědčení dodržet až do Velikonoc.