Oto (i Ota) slaví svátek 26. dubna a je českou podobou germánského jména Otto.

Je zkrácenou domáckou formou staroněmeckých jmen začínajících na „Ot-“ (Otakar, Otfried, Otmar) – vychází ze slova „od“/„aud“ ve významu „bohatství“, „dědictví“ nebo „blahobyt“.

Plnější podoba jména, Otakar, patřila mezi oblíbená jména Přemyslovců – nosili ji čeští králové Přemysl Otakar I. (1155–1230), jenž v roce 1212 získal Zlatou bulu sicilskou potvrzující dědičný královský titul, a jeho vnuk Přemysl Otakar II. (1233–1278), přezdívaný král železný a zlatý. V německých dějinách jméno proslavili římskoněmečtí císařové, například Ota I. Veliký (912–973), zakladatel Svaté říše římské.

Stejný germánský kořen nese i ženské jméno Otýlie.

Domácky se říká Otík.