První zimní den

První zimní den začíná zimním slunovratem, který na severní polokouli připadá na 21. nebo 22. prosince – nejkratší den a nejdelší noc v roce.

Slunce tehdy dosahuje na obloze nejjižnější polohy vůči nebeskému rovníku, poté se dráha jeho zdánlivého pohybu obrací a dny se až do letního slunovratu znovu prodlužují – proto bývá zimní slunovrat vnímán jako symbolický „návrat světla“. Nejchladnější období zimy navzdory tomu teprve přichází, obdobně jako u letního protějšku.

Zimní slunovrat patřil k nejvýznamnějším dnům starých kultur už od pravěku – dokládají to stavby jako Stonehenge nebo irský Newgrange, orientované přesně na východ slunce o slunovratu. U starých Slovanů se pojil se svátkem Koledy; řada jeho zvyků se později provázala s křesťanskými Vánocemi, jejichž datum 25. prosince bylo v raném křesťanství zvoleno mimo jiné právě s ohledem na blízkost slunovratu.

V českých krajích se k zimnímu slunovratu váží pranostiky o délce dne a předpovědi počasí na nadcházející rok.