Přeskočit na obsah
Svátkonoš

Velikonoce 2019

V roce 2019 připadla Velikonoční neděle na 21. dubna.

Velikonoční svátky 2019:

Velký pátek a Velikonoční pondělí jsou v Česku dny pracovního klidu – viz státní svátky 2019.

Velikonoce v dalších letech

Zelený čtvrtek: 29. 3.
Velký pátek: 30. 3.
Bílá sobota: 31. 3.
Neděle: 1. 4.
Pondělí: 2. 4.
2019
Zelený čtvrtek: 18. 4.
Velký pátek: 19. 4.
Bílá sobota: 20. 4.
Neděle: 21. 4.
Pondělí: 22. 4.
Zelený čtvrtek: 9. 4.
Velký pátek: 10. 4.
Bílá sobota: 11. 4.
Neděle: 12. 4.
Pondělí: 13. 4.
Zelený čtvrtek: 1. 4.
Velký pátek: 2. 4.
Bílá sobota: 3. 4.
Neděle: 4. 4.
Pondělí: 5. 4.

Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem – oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista třetího dne po jeho ukřižování. Jde o pohyblivý svátek, jehož datum připadá na první neděli po prvním jarním úplňku po jarní rovnodennosti, tedy na některou neděli mezi 22. březnem a 25. dubnem.

Historie a původ

Název Velikonoce (latinsky pascha, z hebrejského pesach – „přejití“) odkazuje k židovskému svátku Pesach, který připomíná vysvobození Izraelitů z egyptského otroctví – právě v době tohoto svátku byl podle evangelií Ježíš ukřižován, a raná církev proto zpočátku slavila Velikonoce ve stejný den jako židovský Pesach. Křesťané chápou Kristovo zmrtvýchvstání jako naplnění starozákonního obrazu přejití Rudým mořem – přechodu ze smrti do života.

V užším smyslu se Velikonocemi míní samotná slavnost Zmrtvýchvstání Páně, v širším pojetí ale celé velikonoční triduum od Zeleného čtvrtka přes Velký pátek a Bílou sobotu až po Velikonoční pondělí, případně celá padesátidenní velikonoční doba trvající až do letnic.

Lidové zvyky

V českém i germánském prostředí splynuly křesťanské Velikonoce s mnohem staršími pohanskými oslavami příchodu jara a probouzející se přírody, odtud pramení řada dodnes živých zvyků – barvení a zdobení kraslic, pletení pomlázky z vrbového proutí, velikonoční koledování i pranostiky vázané k jednotlivým dnům svatého týdne.