Přeskočit na obsah
Svátkonoš

Velikonoce 2024

V roce 2024 připadla Velikonoční neděle na 31. března.

Velikonoční svátky 2024:

Velký pátek a Velikonoční pondělí jsou v Česku dny pracovního klidu – viz státní svátky 2024.

Velikonoce v dalších letech

Zelený čtvrtek: 6. 4.
Velký pátek: 7. 4.
Bílá sobota: 8. 4.
Neděle: 9. 4.
Pondělí: 10. 4.
2024
Zelený čtvrtek: 28. 3.
Velký pátek: 29. 3.
Bílá sobota: 30. 3.
Neděle: 31. 3.
Pondělí: 1. 4.
Zelený čtvrtek: 17. 4.
Velký pátek: 18. 4.
Bílá sobota: 19. 4.
Neděle: 20. 4.
Pondělí: 21. 4.
Zelený čtvrtek: 2. 4.
Velký pátek: 3. 4.
Bílá sobota: 4. 4.
Neděle: 5. 4.
Pondělí: 6. 4.

Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem – oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista třetího dne po jeho ukřižování. Jde o pohyblivý svátek, jehož datum připadá na první neděli po prvním jarním úplňku po jarní rovnodennosti, tedy na některou neděli mezi 22. březnem a 25. dubnem.

Historie a původ

Název Velikonoce (latinsky pascha, z hebrejského pesach – „přejití“) odkazuje k židovskému svátku Pesach, který připomíná vysvobození Izraelitů z egyptského otroctví – právě v době tohoto svátku byl podle evangelií Ježíš ukřižován, a raná církev proto zpočátku slavila Velikonoce ve stejný den jako židovský Pesach. Křesťané chápou Kristovo zmrtvýchvstání jako naplnění starozákonního obrazu přejití Rudým mořem – přechodu ze smrti do života.

V užším smyslu se Velikonocemi míní samotná slavnost Zmrtvýchvstání Páně, v širším pojetí ale celé velikonoční triduum od Zeleného čtvrtka přes Velký pátek a Bílou sobotu až po Velikonoční pondělí, případně celá padesátidenní velikonoční doba trvající až do letnic.

Lidové zvyky

V českém i germánském prostředí splynuly křesťanské Velikonoce s mnohem staršími pohanskými oslavami příchodu jara a probouzející se přírody, odtud pramení řada dodnes živých zvyků – barvení a zdobení kraslic, pletení pomlázky z vrbového proutí, velikonoční koledování i pranostiky vázané k jednotlivým dnům svatého týdne.