🗓 Škaredá středa

Škaredá středa, známá také jako Sazometná nebo Černá středa, je středa před Velikonocemi, tedy den před Zeleným čtvrtkem. Patří do Svatého neboli pašijového týdne, který začíná Květnou nedělí.

Název Sazometná středa je doložen už před rokem 1500 v nadpisu kázání Jakoubka ze Stříbra. Ottův slovník naučný jej vysvětluje tím, že Čechové v tento den vymetali saze z komínů kvůli blížícím se svátkům; od barvy sazí se odvozuje i Černá středa. Pojmenování Škaredá středa je složitější. Podle rozboru v časopise Naše řeč (Ústav pro jazyk český, 2000) jím starší slovníky a lidová rčení označovaly Popeleční středu, kdy po bujarém masopustu začínal půst; pro středu před Velikonocemi je uvádějí až slovníky 20. století. Dnes se však běžně používá právě pro ni.

Církev si v tento den připomíná, jak se Jidáš Iškariotský domluvil s velekněžími, že jim za třicet stříbrných Ježíše vydá (Mt 26,14–16); tento úryvek se čte při středeční mši Svatého týdne. Lidový výklad názvu říká, že se Jidáš na Ježíše „škaredil“ – jde ovšem o pozdější vysvětlení, ne o doložený původ jména.

Hlavní náplní dne byl velký úklid: vymetaly se saze z komínů, drhlo se a uklízelo, aby dům přivítal svátky čistý a aby se z něj vyhnalo všechno zlé. Platila také pověra, že kdo se na Škaredou středu mračí, bude se mračit každou středu po celý rok. Místy se jedlo „škaredé“ jídlo, například bramborák natrhaný na nevzhledné kusy.